Stolový klavír Ubaldo Milano, r. v. cca 1798, vymršťovací mechanika

Tak dokonalý hudební nástroj, jako je klavír, nevznikl naráz, jeho podobu vytvářely nástroje příbuzné a i když už se konečně klavír narodil, neprosadil se hned. Za vynálezce klavíru je považován Bartolomeo Cristofori (1655-1731). O jeho nástroji se dochoval podrobný popis z roku 1711. Vynález zužitkoval Gottfried Silbermann (1683 - 1753), který Christoforiho nástroj zjednodušil a zavedl drobné doplňky, aby zvýšil jeho spolehlivost.

Konstrukce se časem odlišily a dochází k ustálení mechaniky nazývané vymršťovací (prellmechanik), z ní se později vyvinula „vídeňská“, a nárazová (Stossmechanik), která se rozšířila nejvíce v Anglii a odtud nazývaná „anglická“. Původní nástroje měly tvar dnešního křídla. Brzy se však objevují klavíry obdélníkové, vycházející z tvaru klavichordu, nazývané stolové nebo tabulové. Malé stolové klavíry s jednoduchou mechanikou byly dostupné i pro méně majetné a rychle se rozšířily. Především v Anglii nechyběly snad v žádné domácnosti, v zemích rakouské koruny tak rozšířeny nebyly. 

Náš nástroj je z konce 18. století, je vyroben v Itálii, o autorovi jsme nezjistili nic.

Nástroj je však velmi podobný, můžeme říci shodný s nástrojem od rakouského výrobce Christiana Baumanna ze Strasburgu z roku cca 1785, na který údajně osobně hrál W. A. Mozart, který měl Baumannovy nástroje v oblibě .

Takže vám vlastně můžeme ukázat, jak takový cestovní Mozartův nástroj vypadal.

Mechanika nástroje je vymršťovací. Ještě dřevěné kapsle (pouzdra) nesou jemná kladívka a jsou upevněna trnem na klávese. Druhé kapsle (pouzdra) nesou dusítka. Při stisknutí klávesy se zadní konec kladívka, zobáček, zachytí o lištu a kladívko je vymrštěno proti struně. Po uvolnění klávesy kladívko sedá zpět na lůžko na klávese. Dusítko, které leží na hrazdičce, při stisku klávesy klesá dolů, aby nedusilo chvění struny.
Neuvěřitelně jednoduchá, geniální konstrukce.

Nástroj pochází z obchodu se starožitnostmi Regensburgu. Tamní obchodník jej získal z pozůstalosti bez strun, ale jinak v celkem dobrém stavu, chybělo pouze několik dusítek. Starožitník nechal natáhnout nové struny, aby nástroj vypadal kompletní pro dekorační účely.

• rozsah: F1 - f3
• ladění: nenaladěn
• dvě kolenní páky (byly používány před zavedením pedálů) uvolňují dusítka; tato funkce je dělena na basy a diskant, což sloužilo hudebním požadavkům tehdejší doby
• nástroj je zatím nehratelný