Historie klavírů jak ji vidí autor nadšený amatér.
Před klavírem
Klavichord je předchůdce kladívkových klavírů. Doba vzniku klavichordu se většinou datuje do 15. století. Klávesy byly známé již dřív a využívány u varhan. Autoři klavichordu se pokusili o spojení kláves s raně středověkým polychordem. Nástrojem s uspořádanými strunami, který se rozšířil po celé kulturní Evropě pod různými názvy (helikon, manicorde, manicordium). Nejstarší dochované klavichordy jsou však až z poloviny 16. století.
Cembalo se objevuje ve světě hudby rovněž v 15. století a rovněž se váže k polychordu. Vzniká připojením klávesnice a trsacího mechanismu rozechvívajícího struny. Tón se vytváří trsnutím trsátka z ptačího brku (dnes i z umělé hmoty) upevněném v dřevěném sloupku o strunu. Zvonivý charakteristický tón zaujme každého posluchače a přenese ho do pohádkových knížecích a královských paláců.
Narodil se klavír
Klavír urazil od zrození svých prvních předchůdců k dnešní podobě dlouhou cestu. Za vynálezce klavíru je považován Bartolomeo Cristofori (1655-1731). O jeho nástroji se dochoval podrobný popis z roku 1709. Za života Cristoforiho se nástroj ještě neprosadil. Vynález zužitkoval Gottfried Silbermann (1683 - 1753) a se svým synovcem a vytvořili středoněmeckou školu klavírního stavitelství.
Stolové klavíry
Stolový klavír je nástroj v českých zemích téměř neznámý. Pravděpodobně prvním výrobcem, který postavil v r. 1758 stolový klavír, byl Christian Frederici.
Malé stolové klavíry s jednoduchou mechanikou se pro svoji cenu a malé nároky na prostor rychle rozšířily mezi prostými lidmi, kteří též chtěli mít doma svojí vlastní hudbu. Stolové klavíry se v Německu hojně rozšířily a v Anglii přímo masově. V zemích rakouské koruny tak známé nebyly.
Vídeňská a anglická křídla
Středoněmecká škola klavírního stavitelství se po roce 1750 rozšířila do Anglie i Vídně. Konstrukce se ale odlišily a dochází k ustálení mechaniky nazývané „vídeňská“ a „anglická“.
Vídeňskou konstrukci zdokonalil Silbermannův žák J.A. Stein (1728 - 1792) a do Vídně ji přenesli jeho děti Nannete (1769 - 1833) a Matthias Stein (1776 - 1842). To už se dostáváme do časů Mozarta a slavné doby vídeňského Hammer klavíru. Klavír se stává fenoménem 18. a 19. století - klavír dobyl svět.
Naše nejstarší vídeňské křídlo má velmi jemnou starou mechaniku odpovídající konci 18 století. Nástroj byl o několik let později doplněn pedály módními počátkem 19 století: zvoneček, moderátor fagot a loutna.
John Broadwood téměř současník J.A. Steina zdokonaloval anglickou mechaniku a je snad nejslavnějším výrobcem anglických křídel. Na nástroji z jeho dílny z roku 1851 si můžete zkusit rozdíl mezi vídeňskou a anglickou mechanikou. Pozor současná repetiční anglická mechanika je však úplně něco jiného, ale k té se dostaneme později.
Za nápadem postavit svislé nástroje stál požadavek na úsporu prostoru. Dva metry vysoké svislé křídlo potřebuje jen 60 cm na hloubku a 120 cm na šířku. Jakmile vešla ve známost myšlenka svislých nástrojů, pouští se do jejich výroby všichni slavní výrobci a na počátku 19. století vznikají různé módní tvarové varianty i nízkých nástrojů, přesto však s dlouhými strunami a různým řešením mechanik.
Samohrající klavíry
Nástroje, které nepotřebují virtuóza: stačí jen šikovná obsluha.
Za jejich vznikem je možno vidět hrací hodiny, později módu hracích rokokových strojků. A potom byl nápad takto rozehrát i klavír a pak už se rozjela modní vlna automatofonů od nejmenších flašinetů po symfonické orchestriony.
My zůstaneme u našich klavírů, které jsou vybaveny samohracími mechanikami různých konstrukcí. Na 9ti exemplářích si můžete sami zahrát či zatočit klikou či poslechnout koncert slavných mistrů z počátku 20.století.
Ale to už se dostáváme k poslední skupině - ke koncertním reprodukčním klavírům.
Reprodukční klavíry
Tento technický zázrak z počátku 20. století je v našich zemích téměř neznámý. Tyto nástroje, křídla i pianina, jsou vybaveny vakuovou mechanikou, jejíž pomocí nástroj přehraje autentické záznamy koncertů slavných pianistů, kteří se nedožili vynálezu gramofonu a pokud ano, tak jej odmítli. Žádná moderní reprodukční technika se nevyrovná tónu, který slyšíte ze skutečného nástroje.
V současné době se nachází ve Světě klavírů 4 reprodukční klavíry. Sice sto let staré, z počátku dvacátého století, přesto to jsou moderní komorní koncertní nástroje. Mají anglickou repetiční mechaniku (od té doby už nikdo nic nového nevymyslel). Ke klavírům máme obsáhlou knihovnu záznamů koncertů nahraných vysoce jemnou technikou přímo na nahrávacích nástrojích.
Jedná se o koncerty slavných mistrů, z nichž mnozí jsou do dnešních dnů považováni za nejlepší klavíristy všech dob. Z těch dodnes známých vám můžeme nabídnout autentické nahrávky Rachmaninova, Debussyho, Saint – Saënsa či Griega.
Těšíme se na vás
