Koncertní křídlo Blüthner, symetrické, r. v. 1867
anglická mechanika patent Blütner, šroubovaný ocelový rám, krížostrunný potah

Zavedení pohyblivého jazyku (u vídeňské mechaniky vypouštěče) a posléze doplnění o chytač, který zachytil padající kladívko, byl významný krok ve vývoji, neboť přinesl kontrolu nad pohybem kladívka v průběhu stisku a uvolnění klávesy. Opakovaný úder byl možný až při téměř úplném uvolnění klávesy. S požadavkem dynamičtější a rychlejší hry se výrobci zamýšleli nad řešením. U vídeňské se nenašlo, u anglické se objevuje patent Sebastiana Erarda. Než se však všeobecně rozšířil (po ukončení patentové ochrany se v různých modifikacích používá dodnes) i jiní výrobci nechtěli zůstat pozadu a pokoušeli se o vlastní řešení. Jedním z nich byl i Julius Ferdinad Blütner.

Julius Ferdinand Blüthner začíná r. 1853 v Lipsku, z počátku v pronajatých prostorách. První křídlo prodal na jaře roku 1854 a ihned byl v dobovém tisku pochválen. Po 20 letech zaměstnával více než 800 pracovníků a továrna tvořila celou čtvrť a v roce 1876 založil v Londýně filiálku. S firmami Steinway & Son, Bösendorfer a Carl Bechstein tvoří "silnou čtyřku". V roce 1878 zřídil velkou předváděcí síň. S roční produkcí 3.000 kusů – se stal jedním největší výrobců v Evropě. Nástroj se značkou Blüthner vlastnili skladatelé Claude Debussy, Gustav Mahler, Franz Liszt, Richard Wagner, P. I. Čajkovskij, Dmitrij Šostakovič a Arthur Rubinstein.

Vyrobil také mnoho ojedinělých konstrukcí (nástroj pro vzducholoď, nástroj pro leváky apod).

U tohoto křídla je obdivuhodná symetrická forma u koncertního nástroje neobvyklá.
Dnes jsou známé pouze 4 modely na světě. Na jednom z nich, uvedl Johanes Brahms v Budapešti svůj 2. klavírní koncert. Křídlo je vybaveno patentovanou mechanikou podle Blüthnera se specificky řešenou repeticí.

Nástroj byl vyroben jako koncertní křídlo do koncertního domu v Hamburku, po první válce se dostává do rodiny lékaře, jehož dcera měla otcem určenu dráhu koncertní klavíristky. Očekávání však nesplnila a klavír byl prodán obchodníku s piany. Ten jej nechal zrestaurovat opět pro koncertní účely a tak příliš nectil historické původní detaily mechaniky. Nakonec se nástroj koncertů nedočkal, protože objednatel získal stejný nástroj, avšak ve zdobnějším provedení. Proto již nebyla dokončena oprava korpusu a zůstal zapomenutý ve Stuttgartu, odkud jej pro „Svět klavírů“ koupil kolega z Mnichova.

• rozsah: A2 - a4
• ladění: 409Hz „pařížský“ komorní tón okolo r. 1870
• pedály: dva - levý una chorda, pravý zvedá dusítka
• nástroj je hratelný