Historie

Nejsme muzeum, kde jsou klavíry za zlatou šňůrkou.
U nás klavíry uslyšíte a můžete si na ně i zahrát.

Jak se to stalo

Na počátku vzniku našeho ne-muzea bylo přání naučit se hrát na klavír. Toto přání se však zvrtloHackebrettPitagoras do obdivu a zvědavosti, jak se tento zázrak narodil. Vždyť klavír má více jak tisíc součástek!

A tak jsme hledali starší a starší nástroje, až je nebylo kam dát. Tak jsme přistavili malé "skladiště" a v něm se pokusili sestavit nástroje od nejjednodušších konstrukcí prvních klávesových nástrojů až po vrcholnou techniku počátku 20. století.

Než nás navštívíte

Vážení návštěvníci, rádi bychom vás upozornili, že texty, které budete číst, byť se třeba mohou zdát odborné, napsal naprostý amatér. Člověk, který se do klavíru zamiloval již v pokročilém věku, nikdy na něj nehrál a už se asi hrát nenaučí.Klavír v rodině

Uchvátilo ho, jak klavír ovlivnil způsob života celé společnosti na více jak dvěstě let.

V době, kdy neexistoval rozhlas, televize ani gramofon, měl klavír svoje nezastupitelné místo ve společnosti.

Klavíry se ve své době nacházely v téměř každé domácnosti. V těch nejbohatších to byly překrásná drahocenná křídla, a u méně majetných to byla malá pianina nebo dříve stolové klavíry. Zkrátka klavír dobyl svět, a proto jsme i my naší sbírce a našim stránkám dali název Svět klavírů.

Co u nás uvidíte

Náš „Svět klavírů“ má snahu ukázat, jak lidé žili každodenní život s klavíry a s hudbouKlavír a dětiKlavír Šicí stolek v 18. a 19. století. Uvidíte klavíry zakomponované do sekretáře, toaletních, pracovních a šicích stolků, nebo cestovní klavír.

Expozice začíná klavichordem, který se narodil v 15. století (náš nástroj je samozřejmě mladší), pokračuje přes cembala, stolové klavíry, hammerklavíry a první svislé nástroje a končí ukázkou malého technického zázraku z počátku 20. století: koncertních reprodukčních křídel.

Jak to vidí autor těchto stránek - nadšený amatér

Před klavírem

Klavichord je předchůdce kladívkových klavírů. Doba vzniku klavichordu se většinou datuje do 15. století. KlavichordKlávesy byly známé již dříve a využívány u varhan. Autoři klavichordu se pokusili o spojení kláves s raně středověkým polychordem, nástrojem s uspořádanými strunami, který se rozšířil po celé kulturní Evropě pod různými názvy (helikon, manicorde, manicordium). Nejstarší dochované klavichordy jsou však až z poloviny 16. století.

CembaloCembalo se objevuje ve světě hudby rovněž v 15. století a rovněž se váže k polychordu. Vzniká připojením klávesnice a trsacího mechanismu rozechvívajícího struny. Tón se vytváří brnknutím trsátka z ptačího brku (dnes i z umělé hmoty) o strunu. Zvonivý charakteristický tón zaujme každého posluchače a přenese ho do pohádkových knížecích a královských paláců.

První klavíry

Klavír urazil od zrození svých prvních předchůdců k dnešní podobě dlouhou cestu. Za vynálezce klavíru je považován Bartolomeo Cristofori (1655-1731). O jeho nástroji ve tvaru malého křídla se dochoval podrobný popis z roku 1709. Za života Cristoforiho se nástroj ještě neprosadil. A tento nástroj uměl hrát piano i forte, odtud jeho tehdejší název zkráceně pianoforte. Vynález zužitkoval až o mnoho let později Gottfried Silbermann (1683 - 1753) se svým synovcem a vytvořili středoněmeckou školu klavírního stavitelství. 

Stolový klavír

Stolový klavírPravděpodobně prvním výrobcem, který postavil v r. 1758 stolový klavír, byl Christian Frederici.
Malé stolové klavíry s jednoduchou mechanikou se pro svoji cenu a malé nároky na prostor rychle rozšířily mezi prostými lidmi, kteří též chtěli mít doma svojí vlastní hudbu. Stolové klavíry se v Německu hojně rozšířily, v Anglii přímo masově. V zemích rakouské koruny tak známé nebyly. Zato u nás ve Světě klavírů jich najdete širokou paletu od těch nejmenších až po královského Steinwaye.

Vídeňská a anglická křídla

Středoněmecká škola klavírního stavitelství se po roce 1750 rozšířila do Anglie i Vídně. Konstrukce se ale odlišily a dochází k ustálení mechaniky nazývané „vídeňská“ a „anglická“. 
KřídloVídeňskou konstrukci zdokonalil Silbermannův žák J.A. Stein (1728 - 1792) a do Vídně ji přenesly jeho děti Nannete (1769 - 1833) a Matthias Stein (1776 - 1842). To už se dostáváme do časů Mozarta a slavné doby vídeňského hammerklavíru. Klavír se stává fenoménem 18. a 19. století - klavír dobyl svět.

Naše nejstarší vídeňské křídlo má velmi jemnou starou mechaniku odpovídající konci 18.století. Nástroj byl o několik let později doplněn několika pedály, které byly módní počátkem 19. století:
pedál pro zvonek, moderátor fagot a moderátor loutna.

Klavíry - křídla John Broadwood, téměř současník J.A. Steina, zdokonaloval anglickou mechaniku a je snad nejslavnějším výrobcem anglických křídel. Na nástroji z jeho dílny z roku 1851 si můžete zkusit rozdíl mezi vídeňskou a anglickou mechanikou.
Pozor ! současná repetiční anglická mechanika je však úplně něco jiného, ale k té se dostaneme později.

Svislé nástroje

KlavírZa nápadem postavit svislé nástroje stál Svislý klavírpožadavek na úsporu prostoru. Dva metry vysoké svislé křídlo potřebuje jen 60 cm na hloubku a 120 cm na šířku. Jakmile vešla ve známost myšlenka svislých nástrojů, pouští se do jejich výroby všichni slavní výrobci. Na počátku 19. století tak vznikají různé módní tvarové varianty vysokých i nízkých nástrojů, přesto však s dlouhými strunami a různým řešením mechanik.

Samohrající klavíry

Nástroje, které nepotřebují virtuóza! Stačí jen šikovná obsluha.

Samohrající klavírZa jejich vznikem je možno vidět hrací hodiny, později módu hracích rokokových strojků. Potom přišel nápad takto rozehrát i klavír a pak už se rozjela modní vlna automatofonů od nejmenších flašinetů po symfonické orchestriony.

My zůstaneme u našich Samohrající klavír klavírů, které jsou vybaveny samohracími mechanikami různých konstrukcí. Na devíti exemplářích si můžete sami zahrát, zatočit klikou či poslechnout koncert slavných mistrů z počátku 20.století.

Reprodukční klavíry

To už se dostáváme k poslední skupině "koncertní reprodukční klavíry".

Rekprodukční klavírTento technický zázrak z počátku 20. století je v našich zemích téměř neznámý. 

V sousedním Německu se o něm ví víc a v Americe se na těchto nástrojích dodnes pořádají koncerty.

Philipps DucaTyto nástroje, křídla i pianina, jsou vybavený pneumatickou vakuově řízenou mechanikou, jejíž pomocí tyto nástroje přehrají autentické záznamy koncertů slavných mistrů. Žádná moderní reprodukční technika se nevyrovná tónu, který slyšíte ze skutečného nástroje.

Záznamy koncertůV současné době se nacházejí ve Světě klavírů čtyři reprodukční klavíry s různým, vždy geniálním, řešením reprodukčního mechanismu. Sice sto let staré, přesto jsou to moderní komorní koncertní nástroje s anglickou repetiční mechanikou (od té doby už nikdo nic nového nevymyslel).

Ke klavírům máme obsáhlou knihovnu záznamů koncertů nahraných vysoce jemnou technikou přímo na nahrávacích nástrojích. 

Těšíme se na vás !
 

Top